Sacharidy

Z chemického hlediska dělíme sacharidy na mono- a disacharidy, které většinou sladce chutnají a jsou snadno stravitelné (tzv. cukry), a na polysacharidy, jež mají velkou molekulu a jsou proto z potravy využívány pomaleji. Díky tomu navozují delší pocit sytosti a udržují stálou hladinu glukózy v krvi – mají tzv. nízký glykemický index. Glykemický index lze také mírně snížit kombinací tuků a bílkovin se sacharidy v rámci jednoho jídla a tím se cítit najezení delší dobu.

Sacharidy slouží zejména jako zdroj energie, ale i pro tvorbu nezbytných látek. 

Množství sacharidů v potravě

Sacharidy mají krýt hlavní část potřeby energie (50 – 60%). Nedostatečný příjem sacharidů způsobuje snížení pozornosti, duševního i tělesného výkonu, prohlubuje se únava. Nadbytečný příjem může vést ke zdravotním komplikacím a pokud příjem polysacharidů překročí kapacitu tenkého střeva pro jejich trávení, dochází v tlustém střevě ke vzniku plynů.

Obecně se doporučuje omezit slazení čaje, pít neslazené minerálky a nápoje. Místo kompotů konzumovat čerstvé či mražené ovoce a zeleninu, cukr ve sladkých pokrmech nahrazovat vanilkou a jiným kořením. Alespoň 1/3 sacharidů by měl tvořit škrob z pečiva, moučných jídel, brambor, obilovin či luštěnin.

Od ukončeného 37. týdne se doporučuje zahrnout do jídelníčku více potravin bohatých na sacharidy - jíst zeleninové a ovocné saláty a celozrnné pečivo. Tělo si z nich udělá zásobu glykogenu, který vám při porodu dodá energii.

Vláknina

Vláknina je polysacharid tvořící nestravitelnou složku potravy, dělí se na vlákninu rozpustnou a nerozpustnou. Rozpustná vláknina zpomaluje vstřebávání sacharidů a snižuje vstřebávání cholesterolu. Nerozpustná vláknina urychluje pasáž tráveniny střevem, příznivě ovlivňuje trávení a vstřebávání živin. Vzniká živná půda pro užitečné bakterie tlustého střeva. Enzymy vlákniny podporují růst střevních buněk a zároveň brání množení buněk nádorových.

V období gravidity je obzvláště důležitý účinek vlákniny proti zácpě a hemoroidům a fakt, že na sebe váže nejrůznější látky – škodlivých minerálů (olovo, kadmium, rtuť), cholesterolu, žlučových kyselin. Dostatek vlákniny tím pádem snižuje riziko vzniku žlučníkových obtíží. Vláknina má též příznivý vliv jako prevence zubního kazu a onemocnění dásní.

Množství vlákniny ve stravě

Nadměrný přívod nerozpustné vlákniny snižuje vstřebávání některých potřebných látek (vápník, železo, měď, zinek). Častější je ovšem nedostatečný příjem vlákniny podílející se na vzniku civilizačních onemocnění, například rakoviny tlustého střeva. Doporučený příjem vlákniny je mezi 25 a 30 g na den, přičemž v těhotenství bychom se měli držet spíše té horní hranice.

Zdroje vlákniny

Rozpustnou vlákninu nalezneme v luštěninách, obilninách a ovoci, vlákninu nerozpustnou pak především v otrubách, zelenině a ovoci – nejvíce v horních vrstvách, slupkách, semenech a zrníčkách.